FIM Speedway Grand Prix (Praha 23.06. 2025)

Pořadatelé z pražské Markéty slavili a mohli se pochlubit jedinečným unikátem. Jubilejní třicátá Grand Prix v řadě je počin, který se nemůže pochválit žádný jiný plochodrážní stadion na světě.  Vedle doprovodných akcí byla pro diváky i samotné závodníky tím nejlepším dárkem skvěle připravená dráha, která umožnila odjet jeden z nejlepších, nebo dost možná vůbec nejlepší závod Grand Prix v dlouhé historii pražské Markéty. Především ve druhé části závodů udržovaly diváky v napětí úžasné rozjížďky s neustálým kontaktem, předjížděním a mícháním pořadím.

Ve velice vyrovnané základní části mířil se třinácti body do finálové jízdy neochvějně obhájce titulu Bartosz Zmarzlik.  Doplnil ho trochu překvapivě Leon Madsen. Maličký Dán se po loňské pauze vrátil do seriálu díky zisku titulu mistra Evropy, ale letos zatím neprožíval zrovna povedený úvod sezóny. V prvním závodě v Landshutu skončil hluboko v poli poražených, za očekáváním zůstává i v polské lize a ke klidu mu určitě nepřidávají ani porozvodové tahanice o děti, široce prezentované hlavně polskými médii. V Praze však ukázal, že horší období by už mohlo být za ním a s jedenácti body ze základní části se vyhnul semifinálové loterii. Z té v první opakované jízdě po nebezpečně vyhlížejícím pádu Maxe Frickeho postoupil vicemistr světa Brady Kurtz, jehož marně naháněl krajan Jack Holder. Druhé semifinále ovládl Michael Jepsen Jensen, který předjel Poláka Dominika Kuberu a nechal za sebou i jeho krajana a nečekaného vítěze prologu v Landshutu, Kacpera Worynu.

Po vyhraném staru ve finále se usadil na čele Madsen a bezchybnou jízdou si první pozici udržel před čtyři kola útočícím vicemistrem světa Kurtzem. Méně štěstí měl v podobném souboji o třetí příčku Dán Jepsen Jensen, kterého na cílové pásce předstihl obhájce titulu Zmarzik, jenž tak poskočil na druhé místo průběžné klasifikace seriálu za krajana Worynu.

Jan Kvěch se po zranění Lindgrena a Bewleyho dostal pro pražský závod z pozice druhého náhradníka seriálu do elitní patnáctky. Mohl tak svoji původně plánovanou divokou kartu přenechat Adamu Bednářovi. Pro osmnáctiletý supertalent naší ploché dráhy to bylo první nakouknutí do nejvyšších pater tohoto sportu. S jedním bodem vybojovaném na vrstevníkovi Nazaru Parnickim sám spokojen rozhodně nebyl. Závod pro něho ale znamenal především sbírání zkušeností v konfrontaci s nejvyšší světovou elitu, do které by v budoucnu měl patřit. Víc určitě čekal i jeho starší kolega Jan Kvěch, který si do posledku si udržoval šanci na postup do semifinálové osmičky. Nakonec ale skončil s pěti body, které na postup do dalších bojů nestačily.

( Text: Zdeněk Flajšhanz )