FIM European Team Speedway Championship / Final A (Pardubice 10.05. 2025)

První semifinálový závod mistrovství Evropy družstev, který se bůhví proč jmenuje finále A, se jel druhou květnovou neděli v Pardubicích. Druhé semifinále se ve stejnou dobu konalo v norském Elgane a z každého z nich měl přímý postup zajištěn vítěz a bodově lepší družstvo ze druhé příčky, kteří doplní domácí Poláky ve velkém finále konce června v Gdańsku. Předzávodové úvahy přisuzovaly našim druhé místo za velkými jmémy nabytým dánským týmem, který do Pardubic přivezl trojnásobný mistr světa Nicki Pedersen v roli kouče. Našlo se i pár optimistů věřících, že při optimální konstelaci hvězd mohou naše Dány více, než pozlobit. Realita ale byla úplně jiná a pro naše barvy mnohem pochmurnější. Česká plochá dráha prožila v Pardubicích dokonale černý den a výsledkem bylo až třetí místo za suverénními Dány a mimořádně dobře disponovanou Ukrajinou. Úvod závodu, kdy si Jan Kvěch dojel pro dva body za Michaelem Jepsenem Jensenem, nevěstil žádnou katastrofu, ale další rozjížďky už vypadaly o poznání jinak. Pád domácího kapitána Václava Milíka díky přetrženému řetězu jakoby předznamenal celý pozdější vývoj závodu. Milík se s pochroumanou rukou už objevil na dráze pouze jednou a zůstal bez bodového zisku. Ostatní na tom nebyli o mnoho lépe, naši vesměs ztráceli už na startu a předjetí bylo minimum. Dánové si jeli vlastní závod a naděje, že stáhneme náskok Ukrajinců, klesala s každou další sérií. Žlutomodří fungovali výborně jako tým, body přidávali i jezdci druhého sledu se kterými se příliš nepočítalo a vše pečetil suverén závodu, teprve sedmnáctiletý Nazar Parnickyj. Loňský mistr Evropy do devatenácti let byl největší hvězdou sobotního podvečera. Bez sebemenšího respektu se vypořádal i s mnohem zkušenějšími dánskými esy a v šesti jízdách ztratil jediný bod. Výrazně tak pomohl svému družstvu k celkovému počtu 38 bodů, které se po zveřejnění výsledku z norského Elgane nakonec ukázaly jako dostačující a Ukrajinci mohli slavit zasloužený postup. Závěrem alespoň jedno pozitivum z našeho hlediska, kterým byl vystoupení Daniela Klímy. Pražský tvrďák se i přes zdravotní potíže prezentoval nejen tradiční bojovností, ale i velice dobrým výkonem. S jedenácti body byl nejen naším nejlepším závodníkem, ale k celkovému výsledku přispěl stejným bodovým počtem, jako zbytek družstva dohromady. V úplném závěru se nakonec po velké bitvě s mladičkým Bastianem Pedersenem postaral o jediné vítězství našich barev v rozjížďce. Jeho výkon tak byl alespoň malou náplastí odcházejícím divákům za nepovedené vystoupení našeho družstva.

( Text: Zdeněk Flajšhanz )