77. Zlatá přilba města Pardubic (Pardubice 21.09. 2025)

Nečekaný vítěz, zaplněné prosluněné tribuny, větší, či menší smůla domácích reprezentantů a nejen jich. Vypadalo to, jako by pardubičtí pořadatelé měli nahoře mocnou přímluvu. Sedmasedmdesátá Zlatá přilba a vlastně celý víkend se odjel za ideálního, až letního počasí. To v kombinaci s kvalitní startovní listinou a věhlasem slavného závodu mělo pozitivní vliv na zaplněnost tribun. A davy diváků určitě mohly opouštět svítkovský areál naprosto spokojeny. Viděli jeden z nejzajímavější a nejdramatičtějších závodů o Zlatou přilbu posledních let. Navíc s hodně nečekaným finálovým rozuzlením.

Vylučovací jízdy jsou jakýmsi zahřívacím kolem, ovšem už v nich dokáží každoročně zakončit svoje působení někteří z favoritů, či známých jmen, s jejichž postupem dál se běžně počítá. Letos takto rychle balil třeba polský obhájce druhého místa z loňského roku Robert Chmiel, Brit Leon Flint, nebo Argentinec Nicolas Covatti. Bohužel s výjimkou Adama Bednáře také všichni naši reprezentanti. Nejblíže k postupu měl Daniel Klíma, který nedokázal proměnit výborný čtyřbodový vstup do závodu v dalších jízdách v kýžený postup. Znamenalo to, že české barvy budou dál hájit už jen zmiňovaný Bednář a Václav Milík, nasazený rovnou do čtvrtfinále. Aktuální česká jednička Jan Kvěch se letošního ročníku nezúčastnil, bojoval v barvách svého polského kluby ve finále ligy proti Lublinu.

Jiří Štancl, legendární pětinásobný vítěz říká, že pořádný závod o Zlatou přilbu začíná až ve čtvrtfinále, protože ten, kdo ho zvládne, už jezdí do konce. Letos se to z našich bohužel povedlo jen Adamu Bednářovi. Václav Milík byl dalším smolařem naší ekipy, kterému postup těsně unikl. Vlastně nejtěsněji, jak to jde, protože se stejným bodovým ziskem, vypadl na pomocné body s Norickem Blödornem. Spolu s ním balila i další velká jména plošinářského světa: třeba Andreas Thomsen, Oliver Berntzon, Przemyslaw Pawlicki, Luke Becker, nebo exmistr světa Chris Holder. Naproti tomu suverénním dojmem působili nedávní vítězové Jason Doyle a Rasmus Jensen, trochu překvapivě i Angličan Adam Ellis. Adam Bednář začal čtvrtfinále skvěle. Vítězství ho okamžitě přiblížilo postupu, jenže následná nula znamenala komplikaci a nůž na krku. Adam ale situaci zvládl bravurně a druhým místem se přihlásil mezi nejlepší dvanáctku.

Semifinále pro naše barvy začalo jak z říše snů. Adam Bednář první jízdu suverénně vyhrál. Následně ale přivezl jen dva body, takže potřeboval výhru z první rozjížďky potvrdit. I z nejméně výhodné startovní pozice u mantinelu se dokázal před bouřícím hledištěm protáhnout na první pozici a jako vítěz skupiny následovat už postupujícího Lebeděva. Doplnil je Dimitri Bergé, jemuž při schodném bodovém součtu s Ellisem ukázala štěstěna nikoliv naposledy svoji vlídnou tvář a Francouz se stal účastníkem finále na pomocné body. Další semifinálovou skupinu, tu bez naší účasti ovládli Doyle s Jensenem. Rovněž pomocné body pomohly k poslední postupové pozici Jakubu Jamrógovi, kterého čeští diváci dobře znají z Extraligy, v níž pravidelně nastupuje se slánskou vestou.

Malé finále ovládl stylem start – cíl Ryan Douglas, který si tak alespoň trochu spravil chuť po smolném semifinále. Tam první jízdu vyhrál, jenže dva následné defekty rychle uťaly Australanův finálový sen.

Nejen nervozita rozhodující jízdy nachystala divákům i aktérům novinku, kterou nikdo na Zlaté přilbě nepamatuje: finále se startovalo na čtyřikrát. Po prvním startu šel v mlýnici první zatáčky k zemi horký favorit Doyle a jízda se mohla opakovat s kompletní šesticí. Při druhém startu vyrazil nejlépe Lebeděv mocně stíhaný Doylem, který ho v zatáčce u depa posla k zemi. Tady už se vylučovat muselo a asi nikoho nepřekvapilo, že rozhodčí Pavel Váňa ukázal na Doylea. Při třetím startu neudržel nervy a spojku na startu Adam Bednář, ťukl do pásky a i zde byl k velkému zklamání hlediště verdikt jednoznačný. Ke čtvrtému pokusu se nastupovalo ve čtyřech a do čela okamžitě vystřeli Andrzej Lebeděv, který si do závěrečného kola vezl bezpečný náskok. Asi jen málokdo si v okamžiku, kdy Lebeděv míjel žlutou vlajku ohlašující poslední kolo, vzpomněl na přesně deset let starou téměř totožnou situaci. Suverénně vedoucímu Patryku Dudkovi se v šestém kole přetrhl na protilehlé rovince řetěz a triumf tak spadl do klína Chorvata Pavliče. V téměř tom samém místě, co kdysi defektoval Dudek, začal zpomalovat i Lebeděv, který na rozdíl od většiny diváků hned věděl o své prasklé pneumatice a doufal, že relativně velký náskok uhájí i na „bačkoře“. Marně… Exmistr světa na dlouhé dráze Dimitri Bergé rychle vycítil příležitost, v poslední zatáčce nešťastného Lotyše objel a jako první Francouz v historii si odvezl nejcennější přilbu plochodrážního světa. Naproti tomu frustrovaný Lebeděv tu svoji závodnickou hodil mezi diváky poté, co kopancem „poděkoval“ svému odstavenému stroji. I tak může vypadat závěr nejstaršího a nejslavnějšího plochodrážního závodu na světě.

( Text: Zdeněk Flajšhanz )